1. jednotka: Řízené čtení, strany 1-13

1.kapitola (str.1-2): Úvod

1.kapitola (str.2-4): Dětství před válkou

Tato kapitola představuje Hannu a její život v Polsku před válkou. Zahrnuje čtyři hlavní oblasti.

1. Zmizelý svět – Hanna vyrostla v předválečním světě, která zmizel. Jména lidí a míst o kterých Hanna vypráví nám nejsou známá. Jména jsou důležitou součástí příběhu. Seznamujeme se s nimi a poznáváme Hannin svět, jehož nedílnou součástí byl jazyk a tato jména.
2. Město – v této kapitole Hanna barvitě vypráví o městě.
3. Obyčejné dětství – žáci pochopí, že Hanna jako přeživší holocaustu, prožívala před válkou obyčejné dětství.
4. Vypuknutí druhé světové války a ztráta dětství – poslední věta této kapitoly je důležitá pro pochopení situace, kdy válka a holocaust náhle ukončili Hannino šťastné dětství, tak jako mnoha jiným.

Otázka: Jaká byla Hanna jako dítě?
Odpověď: Byla obyčejné, milující, nadané a šťastné dítě.

Otázka: Bylo Hannino dětství stejné jako vaše? 
Odpověď: Některé hry, písničky a dětské zábavy jsou podobné.

Otázka: Jak popisuje život ve městě?
Odpověď: Rodinný život, barvitý popis města s řekou a tržištěm. Židé a Poláci žijící pospolu.

Otázka: Jak popisuje vztahy mezi Poláky a Židy?
Odpověď: Poláci a Židé žili spolu po celé generace. Nejlepší kamarádka Hanny Mariša byla Polka.

Otázka: Jak Hanna popisuje vypuknutí války? 
Odpověď: Začátek války náhle utnul Hannino dětství. Od této chvíle se její život úplně změnil.V knize se dál dozvíme jakým způsobem.

2.kapitola (str.5-6): Nacistická okupace a označení Židů Davidovou hvězdou

Pokyny pro učitele:

V předcházející kapitole Hanna vypráví, že se jí nadobro změnil život. Vypuknutí války ukončilo bezstarostné dětství. Podobné formulace se vyskytují ve svědectvích dětí popisujících rozdíl mezi obyčejným a válkou zahaleným dětstvím.

V této kapitole se Hanna poprvé setkává s fenoménem „Davidovy hvězdy“, kterou její maminka přišívá na svůj a tatínkův kabát. Hanna se zvědavě ptá na novinku, ale dostává se jí jen strohé a nervózní reakce a odpovědi na otázku se nedočká. Z napjatého rozhovoru mezi Hannou a maminkou žáci ještě nepochopí význam povinného zavedení nošení židovské hvězdy. Postupně zjistí důvod, pro Němci nařídili označení Židů a co z toho vyplynulo. Na tomto stupni je cílem pochopit, že termín „židovská hvězda“ přináší neklid a pro Hanninu rodinu znamená „špatné zprávy“. Na Židy jsou uvaleny předpisy a zákazy a tak se postavení Hanniny rodiny změnilo. Hanna se musí naučit zvládnout složitou realitu. Na konci kapitoly dochází k zjištění, že na každou otázku nedostane odpověd. Ačkoliv nevíme, co se s Hannou děje, prostřednictvím rozhovoru s maminkou začínáme chápat, proč Hanna cítí, že se její dětství rozpadá na kousky.

Při věkově orientovaném přístupu atmosféra, která vznikla při rozhovoru mezi Hannou a maminkou o židovské hvězdě, dostatečně vypovídá o historické skutečnosti a není třeba podávat další výklad. Ten je určen pro žáky staršího věku.

Otázka: Proč je Hannina maminka znepokojena otázkou?
Odpověď: Hannina maminka se obává války, hvězdy, budoucnosti. Nerozumí přesně významu jednotlivých předpisů a zákazů, ale chápe, že se jedna o „špatné zprávy“. Nemůže dobře odpovědět na Hanniny otázky, a tak reaguje velmi netrpělivě.

3.kapitola (str.7-9): Přestěhování Židů do ghett

Tato kapitola je věnována otázce ghett. Zahrnuje tři hlavní body.

1. Od příběhu jednotlivce k historii holocaustu – až do této chvíli se hovořilo hlavně o Hanně a její rodině, ale v této kapitole se dozvídáme o ghettu zprostředkovaně. Rodina Herškovicova v ghettu nežila. Tato změna ve vyprávění je účelová, má za úkol seznámit žáky s pojmem ghetta. Židovský život v ghettu je popsán v příběhu Hanniny širší rodiny.
2. Tato kapitola nás postupně seznamuje s problematikou ghett: Nejprve se seznamujeme s příběhem, jak Židé prodávali různé předměty hluboko pod cenou. Dále se dozvídáme o nedostatku jídla a teprve nakonec zjišťujeme, že „maminka polévku rozdala hladovějícím Židům.“ Tímto způsobem se žáci vyrovnávají s fenoménem ghetta a těžkostmi života v něm.
3. Hannin příběh se rozšiřuje o pojem ghetta a žáci začínají chápat jeho důležitost: těžké životní podmínky Židů, existence vzájemné pomoci. Jedinečný osud Hanniny rodiny se stává pochopitelnějším a na základě této výjimky potvrzující pravidlo se seznamuje též s osudem většiny.

Otázka: Jak Hanna popisuje podmínky v ghettu?
Odpověď: Židům bylo zakázáno opouštět ghetto. Lidé hladověli a vytvořil se černý trh s potravinami. Na druhé straně vidíme Hanninu rodinu, která žila v lepších podmínkách, jak nezištně pomáhala nemajetným židům.

Otázka: Proč Hannina rodina nežila v ghettu?
Odpověď: Nacisté využívali maminku jako švadlenu pro své účely a proto rodina mohla žít mimo hranice ghetta.

4.kapitola (str.10-11)

Pokyny pro učitele:

Není součástí této lekce

5.kapitola (12-13): Hannino vyloučení ze školy

V této kapitole je v centru pozornosti Hanna. Hanna oslavila šesté narozeniny a jde do první třídy společně s polskou kamarádkou Marišou. Židům je však vstup do školy zakázán. Oznamují to Hanně veřejně před školou velmi ponižujícím způsobem.

V této kapitole jsou čtyři hlavní body:

1. Význam židovské hvězdy – na začátku kapitoly se jedná o obyčejný příběh prvňáčka. Ale dále vidíme, že židovský původ Hanny ji odlišuje od ostatních polských školáků, nesmí nastoupit do první třídy. Toto ublížení je osobní křivda Hanny, nejedná se o poškození Židů jako skupiny.
2. Přihlížející – v této kapitole vyvstává další téma, přihlížející lidé, kteří byli svědky vyvražďování Židů po celém světě. Přestože Hanna znala školníka už před válkou, zabrání jí vstoupit do školy. Pro Hannu je to velké zklamání, v normálním světě dospělí děti chrání. V tomto případě ji školník ponížil veřejně, před zraky kamarádů. A nejen to, kamarádi přihlíží a nepomáhají.
3. Převrácení rolí mezi Hannou a rodiči – Hanna chrání své rodiče a nechce jim říct, že ji školník nepustil do školy, aby je ušetřila zklamání. Během holocaustu byly děti často nuceny chránit rodiče a někdy je podporovaly materiálně. Tímto způsobem byl narušen přirozený chod světa, kde rodiče vychovávají a chrání děti.
4. Vzpomínka na tatínka – nacházíme útěchu ve skutečnosti, že Hanna má krásné a okouzlující vzpomínky na tatínka. Ačkoliv Hannin otec válku nepřežil, jak se později dozvíme. Hanna je po neúspěšném pokusu o vstup do školy přivítána vřele přivítána rodiči, kteří ji nabídnou alternativní vzdělávací program. Vzpomínka na rodiče je velmi živá. Zejména vzpomínka na otce, která provází Hannu celým životem. Nacisté zavraždili Hannina otce, ale vzpomínku na něj nevymazali. To je pro nás uklidňující zjištění.

Otázka: Jak se Hanna cítila, když ji školník nepustil do školy?
Odpověď: Hanna se cítí ponížena, v normálním světě dospělí chrání děti, ale školník ji ponížil před kamarády.

Otázka: Jak se Hanna cítila, když děti a Mariša vběhly do třídy?
Odpověď: Dokonce i její kamarádi, u kterých doufala, že se ji zastanou, ji ignorovali a nechali ji poníženou a samotnou.

Otázka: Proč Hanna neřekla rodičům pravdu?
Odpověď: Hanna nechce, aby byli nešťastní. Svět se zbláznil, místo toho, aby rodiče chránili Hannu, Hanna chrání rodiče....

Otázka: Jaký je význam Hanniny věty „Já jsem neplakala.“
Odpověď: Hanna už v šesti letech není bezstarostným dítětem. Chrání své rodiče, nepláče, když je raněna. Současně se rodiče snaží vytvořit „normální“ prostředí a Hanna slavnostně zahajuje školní rok.