Šestnáct plakátů, které zde předkládáme, poskytují učitelům a studentům skvělou příležitost k provedení smysluplného zkoumání povahy připomínání holocaustu v dnešní době. Pomocí těchto plakátů studenti mohou ohodnotit různé způsoby připomínání. Učitel může tyto plakáty použít pro vzdělávací diskusi o významu holocaustu v dnešním světě.
Lekce spočívá ve všeobecné analýze plakátů vytvořených umělci z České republiky, Francie and Izraele.
Analýza plakátů umožní studentům prozkoumat různé významy vzpomínek na holocaust. Studenti zjistí, jakými způsoby umělci vyjadřují své myšlenky, a prodiskutují různé aspekty umělecky vyjádřených vzpomínek.
Na závěr této lekce budou studenti vyzváni, aby vytvořili své vlastní plakáty, avšak pomocí strukturovaného postupu, který umožní účast všech.
Lekce je doprovázena otázkami uvedenými na pravé straně stránky, které učiteli napomohou rozšířit diskusi a proces uvažování.
I. Zahájení
Valná hromada Organizace spojených národů ustavila 27. leden Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. Jaké byly důvody pro ustavení tohoto dne?
Metoda 1: K povzbuzení debaty o této otázce mohou učitelé pořídit výňatky z daného rozhodnutí Spojených národů.
Metoda 2: Každý učitel si rovněž může vybrat jako podnět k diskusi jeden z těchto plakátů. To by bylo zvláště užitečné ve třídě, jež dosud nikdy neslyšela o holocaustu. Pomocí plakátu může učitel vyzdvihnout klíčové koncepce holocaustu a zjistit úroveň znalostí třídy o těchto koncepcích. (Například, tyto plakáty mohou být důležité k zahájení diskuse: předveďte je a klaďte o nich konkrétní otázky).
II. Analýza plakátů
Skupina umělců z České republiky, Francie a Izraele se sešla a vytvořila plakáty určené ke sdělení poselství příběhu holocaustu, které chtěl každý umělec zdůraznit. Jaká jsou poselství vyjádřená v těchto plakátech? Co myslíte, jaké poselství nám umělec chtěl předat plakátem, který vytvořil?
Učitel:
Tuto otázku lze zodpovědět za použití řady různých metod, jež všechny představují vhodnou metodologii.
A. Rozložte plakáty na podlaze (nebo na stole) ve třídě a požádejte každého studenta, aby zvolil dle svého názoru nejdůležitější plakát. Potom by se každá skupina studentů, která zvolí určitý plakát, měla pokusit vyjádřit své chápání jeho poselství. (Pomoci jim mohou otázky uvedené zde napravo).
B. Rozdělte třídu na skupiny. Každá skupina obdrží jeden plakát vybraný učitelem. Skupina bude analyzovat jeho poselství tak, jak mu rozumí. (Pomoci jí mohou otázky uvedené napravo).
C. Učitel vybere 4-5 plakátů, které považuje za nejvýznamnější, a představí je svým studentům. (Zde může pomoci frontální diskuse o těchto plakátech vycházející z otázek uvedených napravo.) Učitel může rovněž zasvětit studenty do popisů děl provedených příslušnými umělci. Povšimněte si, že skupiny mívají různé způsoby učení: některé skupiny mohou být zaměřeny více verbálně; jiné více vizuálně; některé se soustřeďují pouze na psané slovo. Proto některé skupiny mohou být schopny vytvořit své vlastní plakáty, zatímco jiné nikoli. To musí mít učitel na paměti.
III. Diskuse
Jaké nástroje umělci používají pro vytváření svých poselství?
Jak následující média napomáhají umělcům tato poselství sdělit?
Fotografie /Kresba /Barvy /Název /Tvary/Rozostřené obrazy /Zaostřené obrazy/jiné prostředky ...
IV. Shrnutí diskuse
Učitel shrne různá poselství zprostředkovaná danými plakáty a prodiskutuje se studenty, zda existují jiná poselství, která by se mohla týkat Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.
Učitel může tuto lekci shrnout a umožnit studentům, aby sepsali své pocity a závěry na listy papíru, které mohou k plakátům připojit.
V. Směřování k nové tvorbě
Existují studenti, pro které je tvůrčí proces obtížný, nepohodlný nebo dokonce riskantní. V tomto případě by jim měl být nabídnut strukturovanější postup. Tímto způsobem, i když tito studenti nejsou schopni vytvořit svůj vlastní plakát, se přesto mohou zúčastnit jeho vytváření.
Je důležité sdělit studentům, že poselství plakátů musí být zcela vyjádřeno a musí zaujímat klíčovou roli.
Studenti by měli přemýšlet o poselství holocaustu, které by rádi sdělili. Požádejte je, aby sepsali dva vizuální způsoby, jakými je možno toto poselství vyjádřit.
V další etapě studenti skutečně vytvoří plakát, za použití tohoto postupu.
Abyste studenty přiměli k uvažování o vizuálních aspektech, dejte jim možnost, aby se pokusili vyjádřit, proč považují poselství, které si zvolili, za významné, a proč se domnívají, že je to důležité poselství pro Mezinárodní den památky obětí holocaustu.
VI. Ukončení lekce
Na závěr této lekce mohou být plakáty vytvořené studenty vystaveny na výstavce. Jejich vystavení s prázdným listem papíru umožní ostatním studentům ve třídě/ročníku komentovat tyto plakáty a jejich význam.
Jiným způsobem vystavení plakátů by mohlo být zveřejnění online, pokud jsou škola a studenti zvyklí toto médium používat. To by umožnilo studentům z celého světa rovněž shlédnout tyto plakáty.
Metoda konceptualizace (vytvoření systému pojmů):
- Proč právě plakáty?
- Jaké jsou rozdíly mezi plakátem a obrazem? Co je cílem každého z nich?
- Jak designér přistupuje ke vzpomínkám na holocaust a jaký je cíl jeho díla?
Je tímto cílem připomenutí? Pocta? Reakce? Reflexe? Varování? Katarze?/ Odkaz/ Učební nástroj?
- Jaké nástroje designér používá při své tvorbě?
Několik příkladů: historické fotografie, texty, moderní fotografie, kresby
- Jaké nástroje designér používá pro zprostředkování svého poselství?
Příklady: metafora, sarkasmus, moment překvapení, šok, emoční manipulace
- Jaké metody používá umělec/designér pro vytvoření svého díla?
Omezení konceptualizace:
- Pokud jsme událost neprožili, jak můžeme konceptualizovat vzpomínku?
- Jaký je podnět k navržení/vytvoření uměleckého díla o události, kterou jsme sami nezažili?
- Měla by existovat omezení zobrazování holocaustu? Závazky?
Existují umělecká omezení? Existují etická omezení?
- Kdo stanovuje tato omezení a závazky? Proč?
- Platí tato omezení ve stejné míře pro lidi přeživší holocaust a ty, kteří jej nepřežili? Proč?
Vzpomínka:
- Co je to vzpomínka?
Co je to osobní vzpomínka? Co je to kolektivní vzpomínka?
- Co znamená "vzpomínka” pro ty, kdo neprožili holocaust?
- Jak se vzpomínky na holocaust liší od vzpomínek jiných kultur?
Příklady: Lidé, kteří přežili holocaust? Občané zemí, které byly okupovány? Země, které páchaly zvěrstva? Nezúčastnění lidé?
- Jak a kde shromažďujeme nebo prožíváme vzpomínky?
Blízkost k lidem přeživším holocaust, písemná i ústní svědectví přeživších, filmy, knihy, umělecká díla, fotografie.
